O knize: 1990 / OCR podle vydavatele: Osip Mandelstam. Pracuje ve 2 sv. 1. díl: Básně, překlady. Comp. S. Averintsev a P. Nerler. Moskva, Fiction, 1990 (dále jen „SS2“). Doplňky textů, korektury, opravy a chronologie - dle editora: Osip Mandelstam. Sebraná díla ve 4 svazcích. Comp. P. Nerler a A. Nikitajev. Moskva, 1993 ("SS4"). Soubor neobsahuje komentáře a materiály obsažené v CC4, ale chybí v CC2, a to četné překlady básní zahraničních básníků a některé varianty a návrhy básní. Možnosti jsou uvedeny v případě významného nesouladu mezi zdroji jako hlavní je brána CC4. Elektronický text připravený pro nekomerční distribuci.S. Vinitsky, 1999-2000 Od komentáře k vydání z roku 1990 Mandelstamovy první básnické publikace vyšly v roce 1907 v časopise Tenishevsky Commercial School „Probuzená myšlenka“, ale jeho skutečný literární debut se odehrál v srpnu 1910 v devátém čísle. časopis „Apollo“, kde vyšel výběr pěti básní Během Mandelstamova života vyšlo šest jeho básnických knih: tři vydání „Stone“ (1913, 1916 a 1923), „Tristia“ (1922), „Druhá kniha. “ (1923) a „Básně“ (1928). V letech 1931-1932 básník uzavřel smlouvy na sbírky „Vybrané“ a „Nové básně“, jakož i na dvousvazková sebraná díla, k těmto publikacím však nedošlo První posmrtné vydání Mandelstamových básní v SSSR bylo oznámeno v roce 1958. , ale vyšel až v roce 1973 - Mandelstam O. Poems (Básnická knihovna. Velká řada). L., sovětský spisovatel, 1973 (republikováno v letech 1974, 1978 a 1979). Záměr vydat dvousvazkové dílo O. Mandelstama v „Beletrii“ dokládá kopie dopisu předsedy Komise pro literární dědictví O. E. Mandelštama K. M. Simonova řediteli nakladatelství A. Kosolapovovi z června. 5, 1968 (archiv I. M. Semenka ). Vydání se neuskutečnilo V této publikaci byl poprvé v SSSR učiněn pokus shromáždit do jedné knihy celé básnické dědictví Mandelstama, včetně básní pro děti a komických básní. Dodatky obsahují různá vydání a koncepty, stejně jako improvizované úryvky nebo řádky ze zničených nebo ztracených básní. Principy kompozice a textové kritiky přijaté v publikaci jsou uvedeny v preambulích komentářů ke každé sekci, všechny výjimky jsou specifikovány. Zvláštnosti autorova pravopisu jsou v maximální možné míře zachovány. Pokud jde o interpunkci, byl uplatněn diferencovaný přístup, který umožňuje spojit přiměřenost předávání významu s moderními pravopisnými normami a zřejmými rysy autorské interpunkce (Mandelshtam, jak známo, opomíjel interpunkční znaménka a pravidla pro jejich umístění, často diktoval své básně své ženě nebo jiným osobám, aniž by zasahoval do interpunkce při autorizaci textů; Číslování slok, které se často vyskytuje v Mandelstamových autografech a celoživotních publikacích, není uvedeno pod básněmi, oddělené čárkami - data jejich autorské revize. Nepřímé datování je uvedeno v lomených závorkách, spekulativní - s otazníkem v závorce. Překlady cizích slov v textech jsou uvedeny pod řádkem (výjimky jsou uvedeny v komentářích). Autorem přeškrtnutý text je uveden v hranatých závorkách a neautorský text v rohových závorkách Od předmluvy k vydání z roku 1993 (...) Doplňujeme nejen některé mezery, ale přinášíme i řadu upřesnění. do textů edice, která je naší základnou: Osip Mandelstam. Pracuje ve dvou svazcích. Comp. S. S. Averintsev a P. M. Nerler. M. Beletrie, 1990.(...) Pokud je to možné, berou se v úvahu rysy autorova pravopisu a interpunkce. (...) Dlouhé tečky označují přerušení textu ve zdroji (...) P. Nerler, A. Nikitajev